Vodní dýmky

Jedním z nejčastějších problémů kuřáků vodních dýmek je typ používaného uhlí. Začátkem by bylo dobré popsat základní rozdělení společně s jejich klady a zápory. 

Klasické lisované brikety z dřevěného uhlí jsou volně k dostání téměř v každém větším obchodě nebo supermarketu a objevují se také v prodeji na benzínových stanicích. Je to především díky tomu, že tyto brikety jsou primárně požívány zejména při grilování. Na druhou stranu brikety, které vám bezvadně poslouží na vaší zahrádce při opékání masa, nemusí těchto kvalit dosahovat při pokuřování vodní dýmky. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se vám může stát i to, že po dokonalém rozžhavení brikety se dychtivě usadíte u dýmky a po několika krátkých chvílích marného bublání zjistíte, že briketa již vůbec nehřeje a je dokonce možno se jí dotýkat bez jakékoliv újmy na zdraví! V prodeji totiž existuje nepřeberné množství druhů briket, které nám výrobci nabízejí v různých velikostech, množstvích, tvarech, barvách pytlů a také za různé ceny. Je proto dobré zjistit si, který druh briket je vhodný do dýmky. Tuto informaci se dozvíte například v čajovnách, kde mají s dýmkami letité zkušenosti, a nebo v některých internetových obchodech jsou přímo k zakoupení. Způsobů rozehřívání briket je více, avšak záleží to hlavně na místě, kde se právě s dýmkou nacházíte. Pokud jste například na již zmíněném grilování, tak není žádný problém nechat si uhlík rozžhavit v grilu nebo v ohništi, což proběhne díky velkému žáru během několika málo vteřin. Ovšem když se nacházíte v uzavřeném bytě – nastane menší problém. Rozehřívání briket na plynovém sporáku je sice spolehlivý způsob, ale zápach z pálícího uhlí není většinou žádoucí i přesto, že postupně zmizí. Toto se dá řešit například rozpalováním briket na balkoně nebo na terase s použitím turistického vařiče. 

Dalším nezanedbatelným druhem uhlí je tzv. samozapalovací uhlí. Prodává se v menších ruličkách po několika kusech a má tvar jakési velké tablety. Jeho výhoda spočívá v tom, že nám k rozehřátí stačí třeba sirky a nebo zapalovač. Podržíme ho pod uhlíkem, který za chvíli začne jiskřit a prskat než úplně celý prohoří a je připraven k použití. I když je tento typ vyráběn pouze pro potřebu kuřáků vodních dýmek, tak ne vždy budeme spokojeni. Rychlost a snadnost zapálení je zde někdy vykoupena kvalitou chuti. Uhlíkové tablety obsahují chemické látky (zejména síru), které urychlují hoření. Bohužel některé tyto látky poté nehezkým způsobem „promlouvají“ do chuti použitého tabáku. Je zvykem po nějaké chvíli pokuřování korunku dýmky sundat a kvůli promísení tabáku proklepat. Při tomto úkonu se pochopitelně musí sundat uhlí na tácek dýmky - a zde právě dochází k částečnému, v horším případě i k úplnému, rozdrobení tablety. Tyto dvě výše popsané negativní vlastnosti se ale neprojevují u samozapalovacích uhlíků od všech výrobců. U některých typu se objevují obě nevýhody, u jiných zase ani jedna z nich. Naopak výhody jsou téměř každému jasné, a proto je zmíním pouze heslovitě: rychlé a snadné zapálení, menší zápach, možnost pokuřování dýmky téměř kdekoliv, vcelku dobrá cena a některé typy dosahují podobných kvalit jakými se pyšní lisované brikety. 

Alternativu představují na tuzemském trhu nové kokosové brikety, které mají tvar jakési kostky. Musím říct, že s tímto uhlím mám jen a jen dobré zkušenosti. Určitě vás na začátku překvapí, že toto uhlí se vůbec nedrobí a celkem dobře drží tvar. Při rozpalovaní v uzavřených prostorech nezanechává žádný nežádoucí zápach, má vynikající výhřevnost a shoří celé beze zbytků. Ještě bych rád závěrem podotkl, že byste se slovem „kokosové“ neměli dát odradit. Toto uhlí je možno používat k jakýmkoliv příchutím tabáků bez obav, že byste cítili něco, co by vám připomínalo kokos.